Popis

Můj nápad se týká dvou míst: Jde mi o získání dětského hřiště, protože to stávající, na konci Václavkovy ulice uvízlo v osmdesátkách a je absolutně nevhodné z řady důvodů, především je však nešťastně umístěné vedle Svatovítské, kde trvale popojíždí řada aut. Je tu smog a především rámus, a to velmi výrazný. Samozřejmě sem i my z nouze chodíme, protože blízko žádné jiné hřiště není. Puškinovo náměstí, natož Letná, jsou daleko, a cokoli je na druhé straně Svatovítské, je s dětmi prakticky nedostupné. A jen pár set metrů vedle je jiné, smutné místo: Bachmačské náměstí za poslední dekády prošlo vývojem od špatného dětského hřiště, přes celkem průměrný park po dnešní zoufalou úpravu, která z něj dělá mrtvé místo. Vyprahlá dlažba, nevhodně dimenzovaná i umístěná socha Masaryka, lavičky, kde se sice dá sednout (ale používají je častěji bezdomovci jako noclehárnu), ale neskýtají žádný stín nebo jakýkoli komfort. Jestli někde má být Masarykova socha, tak vzhledem k charakteru prostoru spíš na Šabachově náměstí a s jiným kompozičním a hmotovým řešením. Ale to nechávám na jiném nápadu. Můj nápad a rodičovská touha je udělat z Bachmačského náměstí živé místo, atraktivní pro všechny generace, s dětským hřištěm. S moderním, příjemným povrchem (třeba mulčovací drtí nebo mechovky), s prolejzačkami a dalšími prvky, které budou atraktivní a zábavné pro děti v širším spektru věku. Když člověk zažije pár dětských hřišť, ať už v cizině nebo prostě na mnohých jiných místech, a pak přijde s dítětem na konec Václavkovy, je to jako vrátit se v čase o 30 let. I v Praze je možné taková hřiště vidět – např. na Roztylském náměstí, byť tam je kompozičně velkorysejší. Obrázky jsou pouze ilustrační, protože takových prvků je řada, je řada výrobců a zhotovitelů a je tu možnost pro širší debatu, co a jak přesně. Bachmačské náměstí přitom může velmi dobře sloužit i k dalším funkcím – protože dětská část nemusí zabírat celou plochu. Kolem mohou zůstat lavičky, nad nimi by měly být koruny stromů nebo elementární stříšky poskytující stín. Může to být živé místo. Stačí jednoduchý architektonický námět – udělají ho třeba sousedé-architekti, kteří přes Bachmač denně chodí a jsou z něj stejně nešťastní jako my. Vybrat styl hřiště, klidně i veřejným hlasováním o víc návrzích, nechat postavit. Pro místní by to bylo velké vylepšení místa bydliště.